Jedná se o první svazek z dvoudílného kompletu, který čtenáře důkladněji seznamuje s jedním z nejdůležitějších rodů v Západozemí. Hned na začátku je potřeba upozornit všechny, kteří knihu ještě nečetli, že se stylově jedná o trochu odlišnou knihu, než jsou romány v populární sérii.

Předně je to kronika. Najdete v ní obrovské množství více či méně důležitých jmen, minimum přímé řeči a výrazně dějepisnou formu. Nechybí množství letopočtů, i když celkově toto dílo popisuje dobu kratší než 200 let. I přesto v něm objevíte řadu napínavých a dramatických momentů, samozřejmě i několik důležitých bitev a velké množství intrik a zrad.

Celé vyprávění začíná u Aegona I. Draka nebo chcete-li Dobyvatele. Právě díky němu se Targaryeni stali na několik století vládnoucím rodem celého Západozemí. Právě první kapitoly věnující se tomuto panovníkovi budou pro mnohé možná tou nejzajímavější částí. Čtenář má totiž možnost sledovat, jak se rodí Královo Přístaviště a vznikají v něm některé objekty, které sehrají důležitou roli v románové sáze nebo seriálu. Dočkáte se i počátků tradice okolo Železného trůnu, a především budete mít možnost sledovat vývoj draků.

Právě tato obrovská a děsivá stvoření hrají velice důležitou roli a bez nich by zřejmě bylo všechno jinak. Draci totiž dokáží naprosto zvrátit průběh jakéhokoliv boje a přenést vítězství na stanu svých jezdců. V této knize je máte možnost slevovat v plné kráse, kdy jich po obloze létalo poměrně velké množství. Zároveň se ovšem dočkáte i jejich úpadku, který na dlouhou dobu zanechal slavný dračí rod bez jejich nejmocnější zbraně.

Postupem času může být kniha pro některé čtenáře lehce monotónní. Přestože se přednostně věnuje pouze vládnoucímu rodu, najdete tu i řadu zástupců z těch dalších. Můžete se tak těšit na Starky, Lannistery nebo Baratheony. Množství postav se tak počítá na stovky a v tom už se leckdo může ztratit. Oproti románové tvorbě zde samozřejmě chybí i více dialogů, ale dočkáte se řady šarvátek, soubojů a válek.

Mezi drobné nedostatky bych zařadil i občas se opakující popisy některých událostí či osob a z mého pohledu i podobnost některých jedinců s jejich pozdějšími nástupci z Písně ledu a ohně. Určité osoby mají podobné vlastnosti jako jejich budoucí nástupci a v jistých chvílích to pro mě bylo opravdu očividné. Ovšem v tom obrovském množství postav prostě nelze všem zajistit úplnou originalitu, takže to vlastně docela chápu.

Nedílnou součástí je i poměrně velké množství ilustrací, které příjemně dokreslují atmosféru celé knihy. Jedná se o černobílé obrázky působící velice věrohodně. Najdete na nich jednotlivé panovníky, draky i několik soubojů.

Přestože se tato kniha nemůže vyrovnat své románové kolegyni, určitě bude pro všechny fanoušky tvorby George R. R. Martina velice zajímavým zdrojem informací. Dozvíte se v ní opravdu řadu věcí, které jste si prozatím jen domýšleli. Je to jen slabší náhražka za Vichry zimy, ale přesto si zaslouží být ve sbírce každého „martinofila“.

Na závěr musím všem připomenout, že i naše dějiny jsou plné událostí, které by se klidně mohly stát součástí dějin Západozemí. Kupříkladu Kosmova kronika popisuje hodně krvavých střetů, intrik i bratrovražedných událostí a vlastně svou formou tyto knihy nemají daleko od Ohně a krve. Zkuste se tak někdy začíst i do českých dějin. Třeba budete příjemně překvapeni, že jsou rovněž zajímavé a nechybí v nich stejné množství ohně a krve.