Je to tu! Konečně vyšlo pokračování loňské thrillerové pecky Šelma – Hračkář! Šelma se rozhodně zařadila na mém seznamu přečtených knih mezi nejlepší a nejoriginálnější knihy roku 2018, takže jsem logicky měla vysoká očekávání od druhého dílu. Jak to dopadlo?

Stejně jako u první knihy autora, i zde máme hlavního hrdinu profesora Thea Craye. Následkem dění z knihy Šelma se již vypravěč nemůže vrátit zpět na univerzitní půdu coby pedagog a vědec, takže mu nezbývá nic jiného než začít nový život v jiné oblasti. Shodou okolností bude opětovně vtažen do dalšího nevyřešeného hrůzostrašné případu. Tentokrát za ním přijde zoufalý otec pohřešovaného dítěte, kterého úřady neustále odmítají vyslechnout, a podpory se mu taktéž nedostává. Do popředí případu pohřešovaného dítěte se dostaly stopy ve formě dětských kreseb a městské legendy z chudinských čtvrtí o záhadné bytosti nazývané Hračkář. Aby Theo odhalil vše, co je či není spojené s mysteriózní osobou Hračkáře, bude muset odsunout svůj nový život stranou společně s milovanou vědou a vydat se do světa, ve kterém se sny a noční můry stávají hmatatelnou skutečností. Čím hlouběji se Theo bude v případu angažovat, tím zjevnější bude, že nejde jen o pohřešované děti, ale o dalekosáhlejší spiknutí s nedozírnými následky a oběťmi. "Tohle byl muž, kterým ho ostatní děti strašily – ten, který odnáší podvržence, a ty už nikdo nespatří." Stejně jako autorova prvotina, i tento titul byl vyprávěn ich-formou, která velmi dobře přiblížila čtenáře k vypravěči a jeho postupným krokům ve vyšetřování. Slovní zásoba knihy sice obsahovala  vědecké pojmy, ale ty neměly vliv na celkové pochopení zápletky a tématu knihu. "Každá vražda zahrnuje nejméně pět důležitých bodů: oběť, způsob smrti, místo, čas a vraha." Po popisné stránce byl titul tak akorát podrobný, aby to čtenáře nenudilo, ale po té dějové to už bylo horší. Možná jsem měla až příliš velká očekávání po dokonalé Šelmě, ale tady se skoro nic nedělo… Jako vážně! Kde byla pořádná akce a napětí? Zápletka a téma knihy je opět velmi originální a zajímavé po všech stránkách. Autor znovu dokázal čtenáře vtáhnout do děje a nejednou ho překvapil nějakým faktem o (sériových) vrazích působících v minulosti napříč USA, ale celková dějová linie příběhu byla taková nijaká. První třetina se táhla (mega moc dlouhý rozjezd), až v druhé se lehce něco začalo dít a tajemství vyplouvala na povrch, poslední třetina již něco nabídla, ale že bych si z toho sedla na zadek, to zas ne… Tvrdá chladná pravda o kriminálnících z povolání je, že bývají obviněni z méně než deseti procent trestných činů, které skutečně spáchají. Takže suma sumárum, kdo jste četl Šelmu, určitě Hračkářovi šanci dejte! I přes své nedostatky dokázal nabídnout v rámci svého žánru lehce nadprůměrný příběh s hodnocením 3,5/5*!