V knize Velké ženy z malé země najdete celkem 33 příběhů. 33 významných žen, na které můžeme být právem pyšní, protože všechny měly nebo mají nějaký významný vztah k České republice (říci, že to byly všechno Češky by bylo vzhledem k historii našeho území až moc zjednodušující). Jsou to ženy, které, podmínkám navzdory, dokázaly jít za svým cílem a plnit si svoje sny. I když předpoklady na to vždycky úplně neměly (např. byly tiché a nepříliš průbojné, nepřála jim doba, do které se narodily, chybělo jim rodinné zázemí apod.).

Tahle knížka je krásná i na pohled. Na obalu je vyvedena trikolóra, uvnitř má každá významná žena svoji velkou moderní ilustraci (u několika prvních jsem marně přemýšlela, proč všem ženám teče od nosu nudle – došlo mi to až na několikáté podívání a jsem zvědavá, jestli tento detail a můj optický klam také uvidíte). Mimo to je v knize ještě 80 menších doprovodných ilustrací. Autorkou všech je Denisa Prošková, kterou možná spíše než ilustrátorku znáte jako autorku článků a názorů z ženských časopisů nebo jako autorku knih pro děti (např. o finanční gramotnosti).

Kniha je psaná tak, aby jí porozuměly děti – tzn. jednoduchými větami a v případě, že některé slovo nebo pojem by mohlo dělat čtenářkám potíže, je vysvětleno. Například klášter nebo uprchlická organizace. Nechybí ani životopisné údaje, tedy datum narození a místo, kde se daná žena narodila a kde zemřela nebo nyní žije. Co je ale zajímavé, kniha není pouze faktografická. Jedná se tak trochu i o motivační literaturu. Na konci každého příběhu je malé motivační shrnutí, které má dodat čtenářkám poučení z příběhu a  optimismus do života. Z mého popisu to možná nevypadá až tak dobře, ale je to skutečně kouzelně a citlivě napsané a myslím, že je to právě takové vkusné povzbuzení, které někdy každá holčička potřebuje ve své knize najít (protože jsem nečetla „Rebelky“, nevím, zda je tohle originální nápad nebo převzatý z uvedené knihy).

Ženy jsou v knize řazeny chronologicky. Najdeme tu svatou Anežku, Elišku Přemyslovnu, Magdalenu Dobromilu Rettigovou, ale i třeba Dariu Klimentovou, Dagmar Peckovou, Petru Kvitovou, Taťánu le Moigne nebo Lenny.

O výběr žen se postarala Renata Mrázová, autorka knihy. Jak jsem však předeslala v úvodu tohoto článku, není autorka knihy autorkou tohoto nápadu. Renata Mrázová si totiž se svou dcerkou četla Příběhy na dobrou noc pro malé rebelky, když její dcera vyjádřila lítost nad tím, že v knize nejsou žádné Češky. A protože má akční maminku, kniha téměř na přání byla na světě!

    

I když je kniha určená pro děti, opravdu spíše pro děvčata, kluky myslím, bavit moc nebude, mne jako dospělou totálně nadchla, a dokonce jsem v ní našla ženy, o kterých jsem ve svém životě zatím neslyšela (Bertha von Suttner, Marie Schmolková, Martina Benešová a další) a dozvěděla se víc o těch, které jsem již matně znala (Eliška Junková, Růžena Holubová). Proto ji budu doporučovat všem, kdo mají doma čtenářku v daném věku. Ten ideální je pro mne velmi těžké odhadnout – čtenářka by měla být schopna začíst či zaposlouchat se do literatury, ve které chybí dobrodružnější příběh (i když co může být dobrodružnější než život sám?), neměla by být znalá mnoha složitých cizích a odborných termínů (pak by ji totiž vysvětlivky mohly lézt na nervy), ale zároveň by ještě neměla postrádat ono nadšení pro život a přesvědčení, že šikovné holky zvládnou vše. První stupeň základní školy, co myslíte?