Fotbalová brankářka, youtuberka a nyní i spisovatelka. Bára Votíková přichází s vlastní autobiografií Trochu jinak, která nabídne střípky jejího bytí a celou řadu životních mouder. Samozřejmě ve stylu „humoru není nikdy dost“.

Tím nechci celou knihu nijak shazovat. Na vyprávění je ovšem znát Bářin smysl pro humor, který je prostě všudypřítomný. Na druhou stranu musíme uznat, že několik myšlenek má takřka filozofickou tendenci, takže vás možná autorka i mile překvapí. Už v první kapitole si můžeme všimnout několika vlastností knihy, které později procházejí celým vyprávěním. Jednak jsou to větším písmem napsané hlášky, povětšinou ty nejvtipnější nebo zdůrazňující důležitou myšlenku. Dále je v každé kapitole buď jedna, nebo několik žlutých stránek, na kterých je napsána nějaká důležitá věc (moudro), které dělají Báru takovou, jaká je. Například Být sama sebou nebo Cesta se dá najít vždycky. Všechno to samozřejmě začíná mládím, ve kterém Bára jako každá jiná normální holka chodila do školy, občas lezla rodičům na nervy a nezapomněla ani na pár průšvihů. Už od mala si hledala spíše klukovské zábavy a barbíny jí asi nikdy moc nesedli. Fotbal a hra na vojáky, to bylo její gusto. Vyprávění pokračuje školou, fotbalem, youtuberingem nebo kapitolou o prokrastinování. Bára Votíková se snažila v knížce vypíchnout některé své názory, které jsou na první pohled možná trochu pubertální, ale díky tomu přispívají k jejímu štěstí. Nebojí se prostě brát věci s velkým nadhledem a humorem, což by se mělo hodně lidí naučit. Autorka se samozřejmě hodně věnuje svým videím na Youtube kanálu. Představuje úplné začátky i první úspěchy. Nebojí se dotknout ani tématu peněz, které si může youtuber vydělat. Prostě je hodně otevřená. Nechybí ani fotbalová část, i když za mě mohla být trochu obsáhlejší. Tak nějak rychle přeskáčeme ze začátků až do úspěchů se Slávií a chybí mi více zážitků z tréninku či s kolegyněmi. Ono by to klidně vystačilo i na další samostatnou knihu, tak třeba se jí někdy dočkáme. Jak už jsem zmínil, Bára se občas nebojí pustit ani do takřka filozofických názorů. Vypráví o svém občasném problému se školou nebo s prokrastinací. Naprosto upřímně se nebojí zveřejnit i poznámky, za které jí asi většina rodičů nepochválí. Kniha se totiž určitě dostane i do rukou mnoha puberťáků, kteří jí obdivují. No, hrdinka tohoto příběhu je prostě svá a nebojí se říct naplno i věci, které ji zrovna nešlechtí. Ale nikdo není dokonalý, tak proč to neoznámit. Bára Votíková se navíc díky svému přístupu stala úspěšnou hned ve dvou zcela odlišných oborech. Přestože musela tvrdě trénovat na fotbale, ještě jí zbyl čas na natáčení a stříhání videí. Určitě se dá říct, že kniha je proto velice motivující. Nabízí totiž mladým inspiraci k tomu, aby si šli za svým snem a nenechali se zastavit nepřízní osudu ani nechápavostí ze strany ostatních. Na celé řadě fotografií je navíc zachycena Bářina krása tělesná i duševní. Najdete na nich brankářskou jedničku i vysmátou holčinu. A těch obrazových příspěvků je na stránkách poměrně hodně. Vedle hlavní hrdinky se na nich objeví i spoluhráčky z týmu, spolužáci ze školy nebo třeba slavný Petr Čech. Trochu jinak je určena především všem fanouškům této mladé osobnosti, která je svým optimismem uchvacuje. Vypráví životní příběh jedné holky, která si splnila svůj sen hned na několika frontách. A přináší i kopec srandy, protože Bára Votíková prostě bere život s humorem.