V první řadě je představena osobnost písařského podnikatele Jana Táborského a nejvýraznější iluminátoři, kteří v průběhu 16. století malovali dekoraci těchto ručně psaných zpěvníků. Pozornost je směřována nejenom na často zmiňovaného Fabiána Puléře, ale také na Matouše Ornyse z Lindperka, Matyáše Hutského z Křivoklátu, Ambrože Ledeckého a další malíře. V této souvislosti nelze opominout grafické předlohy Martina Schongauera, Albrechta Dürera, Bernarda Salomona nebo domácí „melantrišské tisky“, podle nichž umělci tvořili.

Náměty vyskytující se v těchto knihách jsou převážně biblické, korespondující se svátky liturgického roku. Kromě nich se však v graduálech setkáme i s portréty objednavatelů, erby či cechovními znaky. Nedílnou součástí dekorace je také bohatá ornamentální složka skládající se jak z rostlin tak manýristické ornamentiky.

Druhá část publikace se skládá z katalogu hudebních rukopisů, které můžeme z nějakého důvodu spojit s osobností písařského podnikatele Jana Táborského z Klokotské Hory. Vzhledem k dlouhému životu Jana Táborského vykazují jednotlivé exempláře odlišný styl výzdoby, což je způsobeno různými autory iluminací, odlišnými grafickými předlohami i patrně přáními objednavatelů. V kodexech lze sledovat jak pozdně gotické prvky, tak renesanční či manýristické elementy. Dekorace kancionálů a graduálů tvoří na konci 15. a v průběhu 16. století specifickou oblast renesančního umění v zemích Koruny české, jehož hlavními objednavateli byla utrakvistická literátská bratrstva zpívající na kůrech městských kostelů.

Autorka Ema Součková je absolventkou doktorského studijního oboru Dějiny křesťanského umění na Univerzitě Karlově a v současnosti pracuje jako kurátorka v Národním muzeu. Dlouhodobě se věnuje knižní malbě, grafice a užitému umění.

Kniha vychází v nakladatelství Academia a má 462 stran.