Jay Kristoff získal velkou oblibu u českého publika díky vesmírné trilogii Akta Illuminae, na které se podílel společně s autorkou Amie Kaufman. Nyní přišla řada čistě na jeho tvorbu, a to v tomto případě s titulem Nikdynoc! Co myslíte, jak to dopadlo?

Hlavní hrdinka Mia Corver, dcera popraveného zrádce, se ukrývá ve městě postaveném z kostí mrtvého velikána. Bez rodiny, zcela opuštěná, se seznámí s tajemným cizincem. Po letech učení se vydává na cestu s cílem se stát učednicí nejobávanějšího a nejtajemnějšího sdružení vrahů v celé zemi – Rudé církve. I přes své výjimečné schopnosti v používání jedů či zbraní nemá své místo v tajné organizaci jisté. Spiknutí je na spadnutí a nikdo se před ním nedokáže včas chránit. Kdo číhá v temnotě a komu lze věřit? Dokáže Mia zavčas odhalit zlé úmysly svého okolí a zároveň se pomstít těm, kteří mohou za smrt jejího otce? O této knize jsem slýchávala jen samou chválu tak dlouho, až jsem uvažovala o koupi anglického výtisku, ale nakonec se podařilo a kniha u nás vyšla překladem. Prvním velkým plusem je přítomnost map, a to hned několika. A jak jsou krásné, podrobné a užitečné! Dále stojí za zmínku to, že je příběh vyprávěn er-formou s důrazem na hlavní postavu Mii. Styl psaní Jaye je v této konkrétní knize velice vytříbený. Kdo zrovna neholduje sprostým slovům, nechť knihu přenechá jiným čtenářům. Příběh je velmi popisný, celkově podrobný, detailní a obsahuje poznámky pod čarou, které např. osvětlují různé historické události či pojmy. Z hlediska děje je kniha pomalého rozjezdu, který na můj vkus trval příliš dlouho, ale zhruba tak od druhé poloviny se kniha již rozjela, dějová linie měla spád a gradovala na těch správných místech, aby si udržela čtenářovu pozornost. Za co musím autora určitě pochválit je vytvoření tajemné atmosféry, která dokázala zapůsobit na čtenáře a vzbudit v něm zvědavost a zájem o vše možné i nemožné. Samotné prostředí bylo velmi dobře popsané a hlavně promyšlené do nejmenšího detailu, takže jako celek to pracovalo přesně tak, jak se od knihy tohoto žánru očekává. Dále byla čtenáři nabídnuta zajímavá romantická linie, která samotný příběh plný zbraní a boje mile oživovala. Mezi další klady knihy rozhodně patří všemožné záhady a tajemství. A že jich bylo. Samotné spiknutí a jeho aktéry šlo docela uhodnout, ale to knize na celkovém dojmu nějak neublížilo. A co si dále nešlo neoblíbit? Miu! Mia a její stíno-kocour pan Laskavý byli tak boží dvojice, na kterou se hnedka nezapomíná. A na závěr… Proč zkusit zrovna Nikdynoc? 1. Je to originální po všech stránkách! 2. Autor má neotřelý styl psaní. 3. Hlavní hrdinku si nelze nezamilovat. 5. Ani stínového kocoura nejde nemilovat! 6. Tric, Miin spolu-učedník, je taktéž k nakousnutí. 7. Je to drsné, čtivé a nabité tajemnou energií. Takže suma sumárum, za ten mega pomalý rozjezd 4* z 5*!