Sandy právě pochovala svou maminku, a ta měla na smrtelné posteli poslední přání: doručit dopis, který napsala neznámé ženě. Sandy netuší, kdo ta žena je. Na obálce je pouze její jméno, bez adresy. Ví pouze, že záhadná Anna kdysi žila v Neapoli v Itálii.

A tak se Sandy vydává po stopách dopisu, objevuje krásy letní Itálie, toulá se uličkami Říma, navštíví Koloseum, Fontanu di Trevi, objevuje tajemnou Neapol, Pompeje a spousty dalších míst. Navazuje nová přátelství a objevuje také lásku. Během cesty rozplétá rodinné tajemství, které jí pomůže najít nový smysl života. „Konečně našly obrovskou barokní fontánu, dominující malé piazze. Kolem okraje kašny se strkaly stovky lidí, pořizovaly si selfie a házely přes rameno do vody drobné mince úplně stejně, jako to udělala před mnoha lety i Sandyina matka. „Hodíme taky?“, navrhla Lia. Říká se, že když to člověk udělá, zase se do Říma vrátí.“  Trochu mi na knize vadilo chaotické střídání  vypravěčů. Ale atmosféra slunné Itálie všechno vynahradila! Román úžasně popisuje dokonalé italské prázdniny, budete se toulat se skupinkou „účastníků zájezdu“ uličkami Říma, navštívíte známá i neznámá místa, poputujete dokonce ve stopách Elizabeth Gilbertové a její knihy Jíst, meditovat, milovat. Navštívíte tajemné Pompeje a prozkoumáte uličky Neapole. Zažijete také mnoho gurmánských potěšení a budete ochutnávat spolu se Sandy a ostatními všechny možné italské dobroty, až se vám při čtení budou sbíhat sliny. Láska po italsku je prostě dokonalá cestovací (nejen) letní oddechovka, jejíž hlavní hrdinové jsou zábavní, vtipní, ale někteří i pěkně protivní. Je to prostě příběh ze života, a já si užila báječné čtení, které mi už během prvních stránek vykouzlilo skvělou atmosféru italských prázdnin. Tihle britští „účastníci zájezdu“ do Itálie se vám prostě dostanou pod kůži.