Homeless Guide – Jak přežít na ulici a užít si to je název knihy Tonyho Havlíka, který se snaží čtenářům přiblížit pojem bezdomovectví a jeho úskalí. Vedle toho se zaměřuje i na prostituci, drogy a zločin.

Autor tohoto díla se rozhodl důkladněji vstoupit do světa pražských bezdomovců, aniž by sám skončil na ulici. Napadla ho totiž otázka – „Jak bych mohl těmto lidem pomoci?“ I když jednomu dá nějaké peníze, nepomůže tím druhému. Proto se pustil do psaní dokumentu, který má přiblížit problémy této skupiny lidí široké veřejnosti a pokusit se je podpořit tímto způsobem. Zejména obyvatelé Prahy se s bezdomovci setkávají prakticky každý den. Většinou je bez většího zamyšlení odsoudí, aniž by přemýšleli nad jejich osudem. Homeless Guide v tomto ohledu nabízí hned několik faktů. Téměř nikdo není na ulici z vlastního rozhodnutí, bez alkoholu se obejde jen málokterý z nich, a je velice těžké dostat se zpátky do normálního života. Páteří celé publikace jsou životní příběhy 4 lidí, kteří zde popisují svoje dětství, první problémy, odchod na ulici a nakonec i jistou formu nápravy. Každý z nich je trochu jiný a obsahuje odlišné okolnosti jejich problémů. Vojtěch by úspěšným hudebníkem působícím u Národního divadla. Na ulici ho dostala zejména závislost na alkoholu. Špatný životní styl se projevil na jeho zdraví a jako jediný ze zúčastněných si nemůže tuto knihu přečíst. Chvíli před jejím vydáním totiž zemřel. Karim je hodně extravagantní postavičkou ulice. Trochu vyvrací jednu z mých předchozích vět, protože na ulici prakticky odešel sám. Je homosexuál, živil se sexem a z dotazovaných nabízí asi nejujetější pohled ze života na ulici. Dozvíte se od něj hodně informací o prostituci. Hanuš jako jediný prakticky nebyl na ulici. Významně se ovšem zapsal na drogové scéně, která je s řadou bezdomovců silně spjatá. Vedle užívání narkotik je i vyráběl a prodával, čímž se často dostával do problémů. Jedinou ženskou zástupkyní je Ivana, která byla už od útlých let problémových dítětem. Skončila v dětském domově, z něhož plynule přešla na ulici. Alkohol jí rozhodně nebyl cizí, ale drogy nebrala. Během svého života musela zapomenout na svou ženskou tvář a výrazně se zatvrdit. Na ulici to prostě jinak nejde. Její vyprávění má nejoptimističtější závěr. Všechny čtyři příběhy mají několik věcí společných – závislost, nemoc, boj o každodenní přežití i pokus vrátit se do normálního života. Přesto se každý z nich zároveň liší a nabízí několik tváří ulice. Ostatně celá kniha se snaží přiblížit všechny faktory, které mají s životem bezdomovců něco společného. Vedle těchto ústředních linií naleznete i řadu kratších kapitol, které vyprávějí o drogách, prostituci i běžných denních činnostech bezdomovce. Dozvíte se, jak žebrají, kde spí, kde berou jídlo nebo jaké jsou nejběžnější důvody, díky kterým se lidé dostanou na ulici. Jedná se o opravdu zajímavá fakta, která si pracující a normálně bydlící člověk ani příliš neuvědomuje. Vedle přítomnosti se autor nebojí vstoupit ani do historie, když nabízí pohled na dějiny drog nebo prostituce. Zejména druhé téma je opravdu ožehavé, z velké části se věnuje méně známým chlapeckým prostitutům a celkově úskalím tohoto řemesla. Některé popisy jsou samozřejmě hodně temné a choulostivé a vyžadují trochu silnější žaludek. Kniha by rozhodně měla přinést ponaučení, že bezdomovecký život určitě není o nějaké svobodě a pohodě. Přináší s sebou mnohá úskalí, které opravdu nechcete zažít. Zároveň ovšem dává čtenářům i určitou formu návodu, jak se v případě, že se dostanete na ulici, máte chovat. Rozhodně se jedná o velice zajímavý a zároveň i odstrašující dokument o životech lidí, kteří neměli takové štěstí jako většina ostatních. Po jeho přečtení se možná budete na bezdomovce dívat trochu jinak. Buď s větší lítostí a pochopením nebo naopak s větším odporem.