Jsme svědky příběhu, který jsem doposud asi ještě nečetla. Kniha začíná mládím a prvními společnými krůčky černošského páru, se všemi jeho úskalími. Roy je tak trochu mazánek z dobré rodiny, Celestial je drobet naivní, ale inteligentní dívka. Jsou mladí, nezkušení, ale pevně rozhodnutí jít spolu životem. A prozatím se jim vše daří. Mají dobrou práci, v plánu založit rodinu. Panenky, které Celestial šije, jsou velmi úspěšné a líbí se i Royově matce, která se jinak drží dost zpátky.

Ovšem stane se něco, s čím nikdo z nich nepočítal. Roy je obviněn ze znásilnění a odsouzen ke dvanácti letům vězení. Celestial se hroutí celý svět a její největší oporou je její dávný přítel Andre, který jí stojí po boku ve chvílích nejtěžších. Jak si mladí lidé poradí s krátkými návštěvami, dlouhým odloučením? Ustojí jejich mladé manželství zkoušku nejtěžší? Já si tedy neumím představit, že by se mi něco takového mohlo přihodit. Vidina dvanácti let bez člověka, kterého miluji, na všechno sama, bez přítomnosti lásky. Ne, neustála bych to. Celestial se zpočátku zdála naivní, jakoby musela být do všeho postrkována. Ale po uvěznění manžela se z ní stává silná žena, která se zvedá ze samého dna a bojuje ze všech sil. Naproti tomu máme Roye, kterého jsem neměla ráda od začátku, a mou nelibost s každou stránkou potvrzoval. Jedno manželství není jen vyprávěním lásky a odsouzení, ale také je zde vykreslen rozdíl mezi bílými a černými. Je až neuvěřitelné, že v Americe tohoto století stále můžou panovat mezi rasami takové rozdíly, a trochu mě to děsí. Kniha není jednoduchá, musíte se prokousat úmorným začátkem, který je trochu nudný a zdlouhavý. Je to příběh o tom, jak i v dnešním světě musíte bojovat o svá práva, pokud máte odlišnou barvu pleti. Jak se snažíte budovat nový život, aby se vám vzápětí zhroutilo vše, o čem jste snili. Nenazvala bych to ani tak psychothrillerem, jako spíše společenským románem s nádechem krimi: o touze vybojovat svůj díl spravedlnosti a bojovat o něj.