Sto let na pozadí bouřlivých irských časů v zemi zkoušené i nenáviděné. To je strhující román Doživotí.

Život v Irsku ve dvacátém století, kterým nás provází autor, zdaleka nebyl snadný. Celá kniha je rozdělena do tří částí a každou část vypráví jeden hlavní protagonista, jeden hlavní aktér. Tři generace jedné chudé, irské rodiny, těžce zkoušené všemožnými pády a kotrmelci, až se může čtenáři zdát nemožné toto skutečně prožít. První dějovou linku vypráví Jer, který je jakýmsi předskokanem pro příběh Nancy, jeho matky. Jer vzpomíná na strasti první světové války, kdy bojoval za svou vlast, a jeho vzpomínky jsou plné jeho mrtvé sestry. Jerova matka Nancy byla svobodná matka se dvěma dětmi, několik let žila v chudobinci a protloukala se životem v jednu chvíli i jako prostitutka. A nakonec Nellie, nebohá a nevinná Nellie, Jerova dcera, zahalená smutkem ze ztráty svého syna. Tři kapitoly, tři osudy, sto let irské historie. Vypravěči mají jedno společné - těžký život. Přestože je kniha Doživotí útlý román, který jistě přejdete bez povšimnutí, zastavte se a udělejte si na něj čas. Odměnou vám bude temně laděný, ale ze života čerpající příběh chudoby, ale taky odvahy a vůle žít. Irský autor Billy O´Callaghan se čtenářům představil již knihou Náš Coney Island, který u českých čtenářů příliš sympatií nezískal, přestože v zahraničí za něj posbíral řadu ocenění. Ovšem s knihou Doživotí si u nás polepšil. A není se co divit, neboť již od první stránky nás dokáže vtáhnout do děje nebohého chudého chlapce, muže, jenž přežil válku a provede nás životem tří generací s ladnou grácií, bez oklik a zbytečných slov. Malinko melancholický náhled na svět, ponurý názor na život, na který mají všichni tři protagonisté právo. Zde platí jedno víc než vrchovatě. Není třeba líbivých obálek, křiklavých, poutavých nápisů a krkolomných anotací, které řeknou téměř vše. Stačí jednoduchost a silný příběh a skvělé čtení je na světě.