Nechte se unášet na vlnách magie a vášně!
Začněme s pozitivy, kterými je jednoznačně… ERIK! Pane bože, jak já toho chlapa žeru. I přes fakt, že bych asi neměla. Myslím, že autorčino věnování to dokonale vystihuje:
„Věnováno královnám, které milují úžasné a temné srdce zlosyna.
Poznejte ho, neb je vášnivější než srdce hrdinovo.“
A mně nezbývá nic jiného než souhlasit. Erik Krvepěvec (v originále Bloodsinger – ale k překladu se ještě dostaneme) se odteď řadí do seznamu mých knižních manželů a nikdo jej odtud nedostane. Je to hrubý, nemilosrdný a majetnický parchant. Ale je to parchant, kterým bych se klidně nechala unést? Ano. Ano, je.
Na druhou stranu postava Livie byla trošku tvrdší oříšek. Než jsem jí přišla na chuť, musela jsem se prokousat pár desítkami stránek otravnosti, hlouposti a dětinskosti. Livia je ten typ holky, která by byla schopná spadnout z útesu a nezavolat o pomoc, protože by si chtěla dokázat, že to přece zvládne sama (ale v realitě by se utopila).
Bohužel tahle knížka nebyla jen procházka růžovým sadem. Doprovázely ji do očí bijící překlepy, místy prapodivný slovosled nebo třeba kostrbaté dialogy. Upřímně jsem taky nepochopila výběr některých slov, jako třeba že fae (v ČJ „víly“) přeloženo nebylo, ale příjmení (viz zmiňovaný Bloodsinger) ano. Tohle všechno jsou ale mínusy, za které může překladatel, a ne autor.
Pravdou však je, že ani po dějové stránce není Věčný král nic extra. Svět plný magie a pirátů mě nahlodal, ale nakonec úplně nenaplnil má očekávání. Worldbuilding byl plochý, magie nerozvinutá. Nechápejte mě špatně, ta knížka je fajn! Ale pokud bych měla v životě něco definovat jako „no thoughts, just vibes“ (žádné myšlenky, jen emoce) – dozajista bych sem zařadila i Věčného krále. Ale ono je to vlastně v pořádku. Protože ne vždy člověk touží po tom u knihy hloubat, filozofovat a namáhat si mozkové závity. Někdy je v pohodě prostě jen cítit.
Suma sumárum, tuhle knihu si přečtěte pokud:
- jste propadli romantasy a láska je pro vás něco, co v příběhu nesmí chybět
- u vás vedou záporáci a bad-boys
- hledáte spíš relax, a ne worldbuilding jak od George R. R. Martina
- jste fanoušci víl/fae a pirátů
- toužíte po spicy scénách (pokud nevíte, co to je, asi to nebude pro vás😄)
- máte rádi příběhy typu Čtvrté křídlo, Dvůr trnů a růží, Zlatá klec nebo třeba Trůn padlých
Ahoj, jmenuju se Adéla a jsem knihomolka. Tedy přesně ten typ tvora, který se s radostí zavrtává do knih, ale v mém případě je neničím, ale bezmezně miluju.
Mezi mé oblíbené žánry patří příběhy pro děti a mládež, komiksy, fantastika všeho druhu a v neposlední řadě také rozrůstající se nadšení pro asijskou beletrii. Když zrovna nečtu, zcela určitě držím v ruce štětec, nůžky, foťák, nebo cokoliv jiného, s čím se dá tvořit. Na sociálních sítích působím pod pseudonymem Rozálie (@rozaaalie_), kde se mi díky knižní komunitě naskytlo mnoho skvělých příležitostí. V roce 2024 jsem designovala záložky právě pro Dobré knihy, což je fakt, kterým se chválím všude, kam vlezu! Letos v létě jsem také působila jako ambasadorka festivalu Fantastická Ostrava. Můj život je prostě s knihami spjatý skrz na skrz. A i když netuším, kam mě tahle cesta dovede, vím jistě, že ji chci kráčet s hlavou plnou příběhů!
