Příběh vypráví příhody jedné rodiny, která se po roce šetření, konečně vydává na vytouženou dovolenou na Rhodos. Každý, kdo rád cestuje s dětmi, ať už s těmi malými nebo pubertálními, se určitě v této knize najde. Román je zkrátka inspirován životem a popisuje vše, co taková obyčejná česká rodinka může (nebo by mohla) zažít.

„Jestliže mi kotel salátu přišel enormní, nebylo to ještě nic ve srovnání s porcí jehněčího kleftika, která je servírována následně. Troufám si říct, že o jedinou pečenou beraní nohu velikosti stehna rhodského kolosa, marinovanou s oreganem, česnekem, trochou skořice a pečenou s plátky brambor v alobalu, bych se s přehledem podělila s dcerami i Jakubem, a ještě by zbylo. Na Rhodu snad musí mít ovce velikosti přerostlých velbloudů, že z nich dělají takové kýty! Pokrm je ale nebesky snový a provoněné maso se doslova rozpadá, takže to do sebe natlačím celé, velbloud nevelbloud.“

Tento román mě nalákal nádhernou obálkou a samozřejmě mým milovaným Řeckem. Začátek knihy je skvělý, vtipný a já se bavila každou řádkou. V polovině knihy už je děj slabší, protože se zde popisuje opravdu všechno od plného koše narvaným toaletním papírem na záchodě až po gumové hranolky na talíři u večeře. Poslední část knihy už má zase lepší spád, alespoň trošku popisuje známé části ostrova Rhodos, včetně hlavního města, i když opravdu zběžně. Někomu to může stačit, někomu možná ne.

Román je útlý, budete ho mít přečtený za dva večery. Je úsměvný, občas jsem si tedy říkala, že některé hlášky jakoby byly psané na sílu. Autorka zde popisuje trampoty takové té klasické české rodinky z vtípků a knih, kde lidé s igelitkou v ruce, v ponožkách a sandálech letí letadlem na dovolenou. Možná trošku přehnané, ale já si je tak představovala. Srdečné pozdravy z Řecka mi zkrátka přišly z poloviny dobré, čtivé, ale z poloviny už trochu moc.

Když ale budete brát knihu s nadsázkou, je to prima oddechové čtení, u kterého se pobavíte, občas i zasmějete, a ještě se podíváte na Rhodos.