Knižní recenze

Lepší člověk

Lepší člověk
Oblíbená kanadská autorka Louise Pennyová přichází s dalším (už patnáctým v pořadí) dílem ze série o vrchním inspektoru Gamachovi a jeho případech. Tentokrát nás zapeklitý případ vraždy zavede opět do malebné vesničky Three Pines, kterou ale sužuje hrozba povodní…

Stejně jako ostatní díly, i tento se odehrává ve známé vesničce Three Pines, kde se každý s každým dobře zná a lidé se tu mají rádi. Tentokrát však vesničku sužuje hrozba rozsáhlých povodní, které mohou zničit vše, co tak pracně obyvatelé celý svůj život budovali. Inspektor Gamache se vrací a nejen, že si chce odpočinout od všeho kolem, ale hlavně touží pomoci sousedům s budováním hráze proti povodni. Do všech možných všedních starostí začne řešit zmizení mladé těhotné ženy, po které vyhlásí její otec pátrání. Když poté naleznou ženu mrtvou, Armand Gamache musí sám sebe přesvědčit, aby k případu nepřistupoval příliš osobně. Jenže, kdyby se něco podobného stalo jeho dceři Annie, jak by se zachoval? Gamache musí dopadnout vraha, aby došel spravedlivému trestu a neunikl bez viny…

„Noli timere“ – „Neboj se“

Znáte ten pocit, kdy se na knihu těšíte tolik, že nemůžete skoro dospat? A když vám kniha přijde, pustíte se ihned do čtení, čtete dlouho do pozdních nočních hodin a po pár dnech, kdy knihu dočtete, vám je líto, že nebyla delší a že je další díl v nedohlednu? Tak přesně to je případ této knihy. Dočteno jsem měla za tři dny, tak moc byla čtivá. Máte-li rádi detektivky ve stylu slavné Agathy Christie, kde netečou potoky krve a kde je v popředí spíše logické uvažování a hledání vraha, Lepší člověk je pro vás tou správnou volbou.

Oceňuji, že nás na konci knihy nechala autorka nahlédnout „pod pokličku“ svého psaní a poodhalila nám své soukromí, na co myslela při psaní některých pasáží, jaký život vede, jak vypadá její normální den, kolik času věnuje psaní, jaké postavy jsou její oblíbené a tak podobně. To se mi moc líbilo.

Sérii s mým milovaným inspektorem Gamachem (který je mimochodem velký sympaťák a můj nejoblíbenější detektiv) jsem si zamilovala již před sedmi lety, kdy jsem poprvé četla první díl – Zátiší. Postupem času jsem si vytvořila láskyplný vztah nejen k postavám (obzvláště k Ruth, Jeanu-Guyovi, Reine-Marie a Isabelle), ale také k místu. Vesnička Three Pines je místo, které si zkrátka musíte zamilovat. Přívětiví lidé, vynikající jídlo a pití, malebná příroda kolem a ano, sem tam nějaká ta vražda, ale inspektor Gamache se svým týmem vždy na vše přijdou. Pokud jste sérii četli, určitě mi dáte za pravdu, že se čte jedním dechem, pokud se ji teprve číst chystáte, doporučuji začít od prvního dílu, aby vám neuteklo postupné vyvíjení hlavních postav, vztahů ve Three Pines a jednotlivé případy, které se občas v dalších díle zmiňují. Tak ať jste v obraze. Navíc mají všechny, včetně této, nejkrásnější obálky, které v knihovničce skvěle vypadají. Žádné vydání knih Louise Penny na světě nemá tak krásné obálky jako ty u nás. Navíc, chcete-li se o hlavním hrdinovi, spisovatelce, místech v knihách či případech dozvědět více, doporučuji rovněž navštívil oficiální stránky, kde se dozvíte vše potřebné a něco navíc. 

Moc vám doporučuji se do tohoto dílu začíst. Budete určitě nadšeni, jako jsem nyní já. Už aby byl podzim a vyšel další díl. Neskutečně moc se na něj těším.

Image
Milovnice deštivých dnů, knih, ovocného čaje a horké čokolády. Řídím se citátem: "Svět je nádherná kniha, ale nemá cenu pro toho, kdo v ní neumí číst."