A o čem vlastně kniha Hypotéza lásky vypráví? Hlavní hrdinka Olive se zuby nehty vyhýbá lásce, neboť má strach se poutat, a většinu svého času věnuje vědě. Když se pak její nejlepší kamarádka Anh zamiluje do jejího bývalého přítele Jeremyho, ona ve snaze ukázat, že je jí už Jeremy volný, políbí prvního muže, se kterým ji Anh vidí. A co čert nechtěl: zrovna to je uznávaný profesor Adam Carlsen, který ji – pssst! – už pár let tajně miluje. Domluví se na randění naoko a pak… Ale to už si musíte přečíst sami :-).

Kniha nabízí vše, co je potřeba pro úspěšné romantické čtení: čtivost, zajímavé prostředí, sympatickou, chytrou a kariérně našláplou hrdinku, mladého a velmi pohledného, avšak přísného profesora, který je trnem v oku nejednomu studentovi postgraduálního studia. Samozřejmostí je postupně se rodící vztah se scénářem od nenávisti k velké lásce, které však čtenář od počátku drží pěsti, protože to mezi postavami prostě jiskří od první strany. Sexuální exploze na konci knihy popsaná způsobem, za který by se nemusela stydět žádná autorka erotických románů, je jen třešničkou na pomyslném dortu. Kniha je však mnohem víc, než jen milostným románem: v kulisách laboratoří, seminářů a učeben se objevují moderní sebevědomé ženy, jejichž lásku ke vědě nezbývá než obdivovat.

Ali Hazelwood, milovnice koček a nutely, sama vědkyně, tak přináší skrze svůj román vzkaz všem ženám: láska čeká všude. I mezi laboratorními vzorky.

Vřele doporučuji! Ovšem před dcerkou projistotu ještě na pár let schovám.