Knižní recenze

Moje případy z 1. oddělení

Moje případy z 1. oddělení
Moje případy z 1. oddělení popisují profesní dráhu muže, který se stal na mnoho let jedním z nejdůležitějších článků pražské mordparty. Vítejte ve světě zločinu a všech jeho zákoutích.  

S příchodem seriálu Devadesátky a nových Případů 1. oddělení se opět spustila lavina zájmu o zločin v letech po sametové revoluci. V roce 1989 totiž nepřišla jen svoboda, ale s ní i řada nekalých živlů a možností, jak porušovat zákon. K těm nejzávažnějším patří samozřejmě vražd a i těch bylo v devadesátých letech požehnaně.

Autor knih o neurochirurgovi Vladimíru Benešovi a kapitánovi letadla Davidu Heclovi Martin Moravec se tentokrát rozhodl knižně vydat dlouhý rozhovor s mužem, který mnoho let právě vrahy stíhal. A to dosti úspěšně. Navíc se stal i scenáristou již zmiňovaných seriálů o případech 1. oddělení, díky čemuž patří mezi nejautentičtější kriminální záležitosti v televizi. Jak už zřejmě mnozí z vás tuší, mluvím o Josefu Marešovi.

Nejedná se přitom o žádný rozbor jeho nejslavnějších případů, jak byste možná čekali. O těch toho již bylo napsáno hodně. Tentokrát se rozhodl autor provést čtenáře kompletním světem samotných zločinů, jejich účastníků, ať už pachatelů, či poškozených i svědků. Velice zajímavou formou vám tak přiblíží vyšetřování zločinů, ale samozřejmě k nim přidává i řadu příkladů z praxe. Tudíž se i na ty orlické vrahy, manžele Stodolovi nebo Ivana Roubala dostane.

Společně s bývalým kriminalistou a šéfem 1. oddělení se danému tématu věnuje opravdu důkladně. Zjistíte, jaká je skutečnost na místě činu i během pozdějšího vyšetřování oproti obrázkům z televizních seriálů či filmů. Mnoho věcí se samozřejmě liší. Ostatně i v jeho seriálech není úplně vše podle reálu, přestože se k němu hodně blíží.

Vedle toho poznáte pachatele od A do Z. Pohlédnete do jejich mysli. Zjistíte, jestli někteří z nich měli později výčitky svědomí. Jak se snažili postupovat nebo zakrýt své zločiny před policisty. Zúčastníte se tak i řady výslechů a rekonstrukcí vražd. Pánové se rozhodli zaměřit i na poškozené, tedy pozůstalé po obětích. Ke slovu se dostanou i advokáti, kteří musejí pachatele hájit.

Svět vražd si tak budete moci prohlédnout ze všech pohledů a často to nebudou vůbec hezké obrázky. Josef Mareš často vzpomíná na konkrétní záležitosti, vytahuje netradiční případy a jejich účastníky. Částečně z textu samozřejmě cítíme i jeho vlastní názor. Někdy s ním možná nebudete souhlasit, jindy budete téměř šokováni tím, co říká.

Zpověď je to tedy opravdu osobní. Ostatně se částečně zaměřuje i na Marešův život, vztah ke kolegům, ale i na mládí a postupnou cestu k jeho životní profesi. Musím se přiznat, že takto důkladný rozbor nejen zločinu, ale i samotné osobnosti tohoto významného pána jsem vlastně skoro nečekal.

Díky formě, kterou je celá kniha napsána, se čte vlastně sama. Budete jen zírat a zpracovávat veškeré informace, při nichž vám často bude úzko. Navíc je text rozdělen na jednotlivá témata týkající se právě samotných činů, pachatelů, obhájců, policistů i poškozených.

Nakonec se fanoušci seriálu dozvědí i nějaké podrobnosti z jeho zákulisí. Mne sobně třeba překvapilo, že ona nepříliš sympatická šéfka z poslední řady Případů 1. oddělení je inspirována skutečnou osobou. A pan Mareš kvůli ní opravdu skončil ve své funkci. Na přetřes opět přichází i téma, kolik lidí svým scenáristickým počinem naštval.

Moje případy z 1. oddělení jsou prostě ideální knihou pro všechny, kteří se zajímají o svět zločinu. Nabízejí opravdu důkladný rozbor vražd a všeho okolo nich. Uvědomíte si při nich, jak je práce kriminalistů náročná a jak se dokáží lidé chovat nelidsky. Já osobně ovšem i po jejím přečtení stále věřím, že ve většině z nás převažuje dobro a láska zvítězí nad lží a nenávistí.