Tato kniha je jednou z mnoha o druhé světové válce, ale přesto je malinko jiná. Poskytuje neotřelý pohled na zničené Německo a boj obyčejných Němců, kteří byli válkou také zasaženi.

Máme zde tři dějové linie a všechny jsou velmi čtivé. V té první se dostáváme do sovětského okupačního pásma, kde každý nový den je malý zázrak. V té druhé se seznámíme s malým chlapcem, který se snaží sehnat pro svou rozbitou rodinu cokoliv k jídlu a dřevo na topení. Chlapec, děvče a matka, otec pohřešován v boji. Jejich každodenní boj o přežití naruší nález malého chlapečka, stojícího kousek od mrtvého ženského těla. A třetím časovým úsekem je rok 1990, kdy sledujeme mladou Annu, která narazí na tajemství její rodiny, které sahá hluboko do poválečných let a o kterém se nikdy nemluví.

Vše souvisí se vším, tak už to bývá, a ani zde tomu není jinak. Všechny tři příběhy mají jedno společné a my se postupně dostáváme na kloub starým zradám, starému příkoří a tajemství, které nemělo být prozrazeno.

Německá autorka převážně krimi románů, Mechtild Borrmann, se tentokrát vydala na tenkou půdu. Je všeobecně známo, že německý národ je na období druhé světové války citlivý, a přesto se toho autorka nebála. Své postavy zasadila do zničeného Německa a dala nám tak nahlédnout do myšlení a životů těch, kteří byli nevinní a trpěli.

Čtivý román, okořeněný několika časovými obdobími, dodává knize na atraktivnosti, a my tak máme před sebou velmi příjemný knižní zážitek. Kdo si myslí, že o tomto údobí bylo již vše napsáno, mýlí se. Jak je vidět, spisovatelé mají ve svých fantaziích ještě mnohé co nabídnout.