Bonsoir. Moc se omlouvám, že vás ruším, madame, ale chtěl jsem se zeptat, jestli ná´odou nemáte stru´adlo. Nemohl bych si ´o od vás půjčit? Víte, mám doma lanýž, a chtěl jsem si udělat dobrrrrou omeletku. Jenže malheureusement nemám stru´adlo…“

Ach pane bože, tohle je ta nejlepší halucinace, co znám! (…) Naklonila jsem se dopředu a začala zvracet, Bradleymu Cooperovi přímo na boty. Měl na sobě černé kožené polobotky, jak jsem si mimochodem stačila všimnout, takový ten druh, co má v sobě vyražený vzorek malých dírek. To bude šichta, než se to vyčistí.“

Vánoce po francouzsku je příběh plný výborného jídla, dobrých přátel, francouzských slov a krásných, elegantních Francouzů, kterým prostě nelze odolat. Kniha přináší podle mého určité poselství, o čem jsou vlastně Vánoce. A také o tom, že je důležité, abychom si udrželi víru v lepší zítřky. Musíme živit nadějí své duše i těla, musíme udržovat žhavý plamínek ve svých srdcích – a nedbat na to, že je slabý a skomírá.

Tento román je milá oddechovka, která vás naladí na tu správnou atmosféru Vánoc. A co je důležité – koupí knihy darujete peníze na projekt Lékaři bez hranic, který je v příběhu podstatný. Spisovatelka Fiona Valpy se rozhodla 10 % svých autorských honorářů věnovat právě na tuto dobročinnou věc. Nadace se v originále jmenuje Medicins sans Frontiéres. Na konci knihy je také zmíněno, jak se vypořádat se ztrátou miminka, včetně webových adres organizací, které s touto problematikou pomáhají. A to nejen v USA a Velké Británii, ale také v České republice. Takže si pojďte ozdobit stromeček a přejte si tuto knížku jako dárek. Uděláte tím také něco dobrého pro úplně cizí, ztracenou duši…

A i o tom jsou přece Vánoce, no nemám pravdu?