Bishop, král králů, a Madison, stříbrná labuť, jsou si v tomto díle opět blízcí. Jak už konec druhého dílu napověděl, v Šepotu mrtvých se objeví pár postav, které bychom nečekali. Madison díky tomu ztrácí půdu pod nohama, cítí se zrazená a ublížená. Zlost však musí jít stranou, protože se na obzoru objeví ještě někdo, díky němuž jsou všichni v ohrožení. Do toho ještě Bishopa zradí jeho bratři a on z toho musí vyvodit důsledky. Zvrácená jízda opět pokračuje!

O hodinu později ze mě kapal pot a Bishop se mi tělem tiskl k zádům a obličej mi tlačil do matrace. „Fajn! Dobře! Do prdele!“ Zakroužil mi rozkrokem proti zadku. Zrudla jsem. „Přestaň…“

Celou dobu, co jsme prováděli tenhle trénink/boj, byl na mě Bishop tvrdý. A tím nemyslím jeho ptáka. Rozhodně budu mít po téhle akci po celých pažích a hýždích ještě týdny podlitiny. Ani Brantley nebyl výjimkou. Málem mě poslal do bezvědomí, čekal, až se proberu z mrákot. Vůbec se nedrželi zpátky, a tak jsem teď byla unavená, zpocená a žíznivá. Ne po vodě.

Přemýšlím, jak všechna slova zformulovat, abych vám knihu co nejlépe popsala. Protože u tohoto dílu je těžké o něm psát či mluvit, aniž by se něco neprozradilo. Ale pokud jste četli Stříbrnou labuť a Polámanou loutku, tak nepochybuji, že potřebujete číst také Šepoty mrtvých.

Poté, co si Madison vzpomene, jaké krutosti se jí děly, když byla malinká, kdo je její rodina a proč po ní všichni jdou, zjistí, že musí věřit jen sama sobě. Postupem času v knize však zjišťuje, že Elitní klub králů je jí vším. Rodinou, láskou, kamarády, těmi nejbližšími, a ona bude za všechny bojovat, ať to stojí, co to stojí! Klidně i její vlastní život…

Tahle série vás nenechá si chvilku oddechnout. Je návyková, čtivá, je šílená a zvrácená. Všechno je tak zamotané, dochází k mnoha zvratům, vraždám, věznění a ubližování, že budete číst s otevřenou pusou. Samozřejmě je také příběh plný zvrhlého sexu, jako ve všech dílech, ale také lásky a sebeuvědomění. Jediné, co mě překvapilo, že se již připravuje čtvrtý díl. Myslela jsem, že Šepot mrtvých je poslední, takže mě to zmínění na konci knihy malinko vyvedlo z míry. Konec mě trošku naštval, samozřejmě v dobrém, jen proto, že není moc uzavřený. Ale budiž, budu se těšit na další. Jen zatím netuším kdy bude, ani jak se bude jmenovat. Autorka Amo Jones opět nezklamala a já nutně potřebuji další díl této návykové série!