Velká kniha Fuckupů je soubor skoro čtyřiceti příběhů osobností českého byznysu, kultury a života, rozdělený do čtyř tematických okruhů – kariéra, vztahy a rodina, byznys a zdraví. Všechny tyto příběhy spojuje jedno téma: jak se něco pokazilo. Nejsou nijak zvlášť dlouhé, protože původně jde o přednášky, které si jejich autoři připravili v rámci účasti na tzv. Fuckup Nights (viz níže) a tam měli prostor hovořit pouze deset minut.

Hlavními hrdiny této knihy jsou všichni, kteří se nebojí přiznat, že není všechno zlato co se třpytí a že hnacím motorem úspěchu je sto a více nezdarů. Třeba Aňa Geislerová, která má dokončeno pouze základní vzdělání, miliardář Karel Janeček, který přišel o peníze stejně jako Zbyněk Frolík (ten dokonce o sto miliónů korun), Ondřej Kobza, kavárník, kterému v Praze zkrachovala restaurace. Ale třeba i „Krkavčí matka“ Veronika Hurdová, která se musela vyrovnat s životní ztrátou nebo Jan Mühlfeit, který pobýval za zdmi blázince i celosvětově známého Microsoftu. Možná jsou ale hlavními hrdiny spíše Tomáš Studeník a Ivan Brezina. První jmenovaný, protože v Praze začal pořádat Fuckup Nights, a druhý, protože dal tuto knihu dohromady.

Životní průšvihy jsou různé. Některé jsou úsměvné a banální, jiné silné, dojemné. Každá z osobností se s nimi vyrovnává jinak. Společné mají to, že se jimi nedali odradit, zastavit a doufajíc v úspěch nebo pouhé přežití se s nimi snažili poprat a vyrovnat. A to je ohromě inspirující. I proto, že většina lidí si rány fouká v koutě nebo okruhu nejbližších, ale málokdo je vystavuje na sociálních sítích a dává k dobru na třídních srazech. A přitom se není za co stydět. Jde jen o úhel pohledu. Vypravěče i posluchaře, resp. čtenáře.

Na Ivana Brezinu čekal nelehký úkol. Jakožto editor dostal do ruky přepisy vystoupení účastníků Fuckup Nights a měl je převést do psaného textu. Každý z účastníků ale vyprávěl jinak a každý měl jinak závažné téma. Ivan Brezina je musel dát dohromady, doplnit tam, kde by čtenář kvůli chybějící mimoslovní komunikaci nepochopil „o co šlo“ a zároveň nepotlačit osobitost původních vypravěčů. Podle mně se mu to povedlo velmi dobře. Text je různorodý, zábavný, emotivní, strhne vás a nepustí, donutí k zamyšlení, inspiruje.

Primární zásluhu na vzniku této knihy má Tomáš Studeník. Právě on totiž začal pořádat Fuckup Nights v Čechách. Toto celosvětové hnutí má původ v Mexiku, kde pár přátel bylo už znaveno posloucháním neustálého vychloubání, takže začali vyprávět a posléze pořádat setkání s tématem „co se v životě nepovedlo“. To bylo v roce 2013, od té doby probíhají setkání pravidelně ve více než 130 metropolích světa. Mluví se na nich o neúspěchu jako přirozené součásti života, vývoje, úspěchu i pokroku.

Přiznám se, že Fuckup Nights jsem na sociálních sítích sledovala už delší dobu, ale kvůli mojí momentální vzdálenosti od Prahy jsem se jich nikdy nemohla zúčastnit osobně, přestože zvědavost byla veliká. Kniha tak pro mne byla výbronou alternativou jejich návštěvy. A doporučuji ji vám všem, kteří to taky zrovna nemáte blízko. Autentické vyprávění má sice výhody, ale kniha oproti němu v kvalitě určitě nezaostává a může mu statně konkurovat. Jedná se o populární, inspirativní a motivační literaturu, ale díky příběhům bude bavit i ty, kteří by si normálně motivační texty nekoupili. Přečíst si navíc o lidech, kterým se ne vždycky v životě daří, je v době sociálních sítí přeplněných ideálními životy s ideálními šálky kávy osvěžující, i když jste momentálně se svým životem spokojeni.