„Komisař Joona Lina si myslel, že už má to nejhorší za sebou, přitom všechno teprve začíná…“

Na Lazara jsem se hrozně moc těšila, jelikož jsem zcela propadla autorskému umu této severské manželské dvojice, která píše pod pseudonymem Lars Kepler. Již od doby, kdy jsem se začetla do prvního dílu série s názvem Hypnotizér, jsem se nemohla odtrhnout od čtení. Nejinak tomu bylo u tohoto (zatím) posledního dílu.

Policisté naleznou mrtvé tělo v bytě na předměstí Osla. Následně naleznou mrtvé tělo v mrazáku. Ukáže se, že zemřelým byl vykradač hrobů, mezi jehož trofeje patřila i lebka manželky hlavního hrdiny –  Joona Linny. Tím to ale nekončí! Nalezen je další mrtvý, který se nedávno pokoušel Joonovi  dovolat. Komisař pochopí, že propojenost mezi případy nemůže ignorovat, a pouští se do vyšetřování.

Kdybych ji měla srovnat s předchozími díly, přišlo mi, že tento měl mnohonásobně rychlejší spád, akčnost a napětí, ale je to jen můj osobní dojem. Všechny díly se mi moc líbily, výjimkou je snad jen Paganiniho smlouva, která mi přišla nejslabší z celé série, ale to rozhodně neubírá autorovi (autorům) body. Hlavního hrdinu jsem si zamilovala již v Hypnotizérovi a v každém novém díle se mé sympatie k němu jen prohlubují. Nejinak tomu bylo i zde. Nemá to vůbec jednoduché a nepřátelé jsou blíž, než si myslí…

Myslím, že Lazar je jedním z nejlepších thrillerů, co jsem letos četla (a že jich bylo!) Jakmile se začtete, jen horko těžko dokážete přestat. Kapitoly jsou krátké, neuvěřitelně čtivé a napínavé. Pokud jste však nečetli předchozí díly, doporučila bych vám tímto nezačínat, ale přečíst si je všechny pěkně postupně, protože byste byli značně ochuzeni o osobní život hlavního hrdiny.