„Myslím, že kdo se stane jezdcem, tomu narostou křídla.“
* Xenofón: O jezdectví

Ocitáme se v Londýně. Hlavní hrdinkou příběhu je mladičká čtrnáctiletá Sarah, která žije se svým dědečkem. Spojuje je mnoho, ale především láska ke koním. Jenže nic není navždy. Když pak zasáhne do života mladé Sarah nepříjemná událost, obrátí se jí život naruby. Dokáže se opět vrátit k tomu, co miluje, a bude jí umět vůbec někdo pomoci? Na scéně se objevuje právnička přes ochranu dětí Natasha, která jí nabízí pomocnou ruku.

Začátek knihy mě zcela pohltil, prostředek mi přišel maličko slabší a konec si mě dokonale získal. I když některé kapitoly se mi občas táhly, příběh měl spád a dokázal mě udržet v pozornosti. Musím říci, že se mi moc líbily citáty, které byly na začátku každé nové kapitoly, a těšila jsem se na každý z nich. Jako vždy, ani zde není nouze o dojemné i veselé okamžiky. I když ke koním nemám takový blízký vztah jako například hlavní hrdinka, dokázala jsem si alespoň touto cestou vytvořit lepší pouto k těmto zajímavým a láskyplným stvořením, která možná časem pochopím a budu respektovat.

Jojo mi opět předvedla, jak skvěle umí psát, a mohu vám s klidným srdcem říci, že Krasojezdkyně má čestné místo v mé knihovně. Knihy Jojo Moyesové mám načtené téměř všechny. Jediná, která mi chybí k přečtení, je Jeden plus jedna. Ale už nyní vím, že určitě bude stejně skvělá jako předešlé.

Doporučuji tuto knihu, pokud vyhledáváte romantiku, máte rádi samotnou autorku, zájem o koně anebo jen chcete jednoduše vypnout. Myslím, že Krasojezdkyně je skvělým tipem na letní čtení na sluníčku někde u vody, na zahrádce či na pláži. Placku bestseller má v zaslouženě. A už teď se těším na její poslední knihu Zakázané ovoce, která je čerstvě na pultech. Má očekávaní jsou velká, ale já z celého svého srde věřím, že mne nezklame!