Shledáváme se se starými známými, tedy s pohlednou Erikou Fosterovou a jejím týmem. Tentokrát je čeká případ zavražděné ženy, kterou najdou pohozenou v kontejneru. I když je naše hlavní hrdinka Erika u případu jako první, nemůže se zhostit vyšetřování. Ale to by nebyla ona, aby se do toho i tak nepustila, a tak brzy zjistí, že se nejedná o ojedinělý případ: další mrtvá oběť si také smluvila schůzku po internetu. Erice i jejímu týmu dochází čas. Co když bude obětí přibývat? Dokážou vůbec dopadnout virtuálního vraha? Rande přes internet se promění v noční můru…

Robert Bryndza mě opět potěšil. Nejen rychlostí vydání tohoto dílu – teprve před nedávnem jsem dočetla jeho Temné hlubiny, ale také proto, že mě ani tento příběh nezklamal a dokázal mě udržet v napětí do poslední stránky.

Erika si chtěla jít uvařit další čaj, ale zazvonil jí telefon.
„To je detektiv šéfinspektor Erika Fosterová?“, zeptal se mladý mužský hlas.
„Ano, u telefonu detektiv šéfinspektor Fosterová.“
„Zdravím, tady Josh, mluvili jsme spolu včera večer…“ Josh zmlkl a Erika v dálce slyšela zvuk kávovaru.
„Mohl bych s vámi mluvit?“
„Joshi, někdo z mým kolegů vás už brzy bude kontaktovat, aby s vámi sepsal oficiální výpověd.“
„Potřebuji s vámi mluvit, než to udělám oficiálně.“
„Mluvit o čem?“
„O té zavražděné,“ odpověděl tichým hlasem.
„Říkal jste, že ji neznáte.“
Na druhé straně se rozhostilo ticho. Nakonec Josh řekl: „Neznám ji, ale myslím, že vím, kdo ji zabil.“
* Str. 32

Pokud jste tohoto autora ještě nečetli, vřele vám doporučuji to co nejdříve napravit. Díly čtěte postupně: tedy od Dívky v ledu, pokračujte Nočním lovem, navažte Temnými hlubinami a poslední knihu – Do posledního dechu – si nechte nakonec. Líbily se mi všechny, ale na první místo řadím, a zřejmě ještě nějakou dobu řadit budu, knihu Temné hlubiny.

Už se nemohu dočkat autorovy další knihy. Snad vyjde stejně rychle, jako tato. Myslím, že se máme opět na co těšit.