Klasický příběh, který určitě všichni znáte a pokud ne, pojďte si přečíst, o čem vlastně je!

Děj knihy je zasazen do vánočně naladěné Anglie, konkrétně do vánočního Londýna 19. století. Hlavním hrdinou je starý mrzout Ebenezer Skruž, kterého tu autor představuje jako Ebenezera Vydřigroše. Je lakotný, samotářský, do sebe zahleděný a Vánoce pro něj nic neznamenají. Neslaví je a tak oslavy, radost a štěstí nepřeje ani svému okolí. Je sice velmi bohatý, ale chudým spoluobčanům nepomáhá. Ba naopak… Ebenezer však na začátku ještě netuší, co všechno se mu za jeden Štědrý večer přihodí! Nejenže jej navštíví jeho zesnulý společník Jakub Vodral, ale také další tři duchové (duch minulých Vánoc, duch současných Vánoc a duch budoucích Vánoc). Dokáží tohoto starého mrzouta napravit, aby měl jiný náhled na okolní svět a na vánoční svátky? To se dozvíte v této knize.

Mezi další postavy patří Vydřigrošův písař Bob Rastr, paní Rastrová, Tynýnek, Jakub Vodral a Fred.

Pro pravé navození vánoční atmosféry je tato kniha jako dělaná. Navíc je doplněna o nádherné ilustrace Roberta Innocentiho.

„Ty ve mě nevěříš,“ prohodil duch.
„Nevěřím,“ potvrdil Vydřigroš.
„Jaký důkaz o mém bytí kromě svědectví vlastních smyslů bys chtěl?“
„Nevím,“ odpověděl Vydřigroš.
„Proč nedůvěřuješ vlastním smyslům?“
Protože,“ řekl Vydřigroš, „stačí maličkost, aby je vyšinula. Jen člověka trochu tlačí žaludek, už ho smysly šálí. Jste možná jenom nestrávené sousto masa, lžička hořčice, kůrka sýra, ždibek nedovařeného bramboru. Ať jste, co jste, vypadáte spíš na kus drobu než jako z hrobu!“
Vydřigroš neměl nikdy ve zvyku tuze hýřit žerty a ani nyní rozhodně v hloubi duše necítil žádnou touhu čtveračit. Pravda je, že se pokoušel šprýmovat proto, aby tím rozptýlil vlastní pozornost a potlačil svůj děs – neboť hlas přízraku ho mrazil až v samém morku kostí. (str. 31)

Já si příběh neskutečně užila. Minulý rok jsem viděla filmovou (animovanou) verzi s Jimem Carrym a toužila jsem po knižní předloze. V té době byla bohužel všude vyprodána a její sehnání bylo nemožné. Proto jsem ráda, že vydalo nakladatelství Petrkov tento ilustrovaný poklad. A nejen toto nakladatelství se rozhodlo tuto knihu znovu vydat, ale také nakladatelství XYZ. Stihla jsem přečíst už obě verze, ale tato se mi zdá lepší. Dokonale mě na Vánoce naladila a já se jich už nemohu dočkat. Jsem si jistá, že jsem jí v letošním roce nečetla naposledy a na Štědrý den jí s chutí otevřu znovu. Ráda se znovu projdu po zasněžených uličkách Londýna a setkám se s postavami, které mi přirostly k srdci.

Je to neuvěřitelné, ale tento příběh byl napsán před 170 lety a věřte nebo ne, ale je stále aktuální. Všichni lidé by se nad sebou měli zamyslet a uvědomit si, že Vánoce nejsou jen o tom, sehnat co nejvíce dárků, ale hlavně o atmosféře a o lidech, kteří s námi svátky tráví.

„Veselé Vánoce nám ve spolek, moji milí! Žehnej nám Bůh!“
Celá rodina toto přání opakovala.
„Žehnej nám Bůh, všem do jednoho!“ ozval se Tynýnek ze všech poslední.“ (str. 91)

Tak co? Pustíte se do této vánoční knižní klasiky? Za mě má tato krásná knížka velký paleček nahoru a ještě větší doporučení! Stojí za to.